Bebe Brumík

S Brumíkem na táboře

BRUMÍKŮV LETNÍ TÁBOR PLNÝ HER A DOBRODRUŽSTVÍ.

Z větviček poskládaný nápis nad dřevěnou bránou vítal děti do táborové osady plné připravených stanů. Každého, kdo přicházel, přivítal Brumík osobně a ukázal mu, kde bude během příštích několika dnů a nocí bydlet. Kluci i holky se vesele rozbíhali do svých stanů, aby tam vybalili batůžky, které doma s maminkou pečlivě naplnili. A hele, podívejte- oblečení, <oblibenaHracka>, řízky a různé dobroty, co jim maminka připravila na cestu. Celým táborem se nesl radostný smích.

Teď však k bráně přicházel někdo, kdo se nesmál. <jmenoDitete> nebyl rád, že tu musí být. Šoural se pomalu k uvítací bráně a když mu Brumík s úsměvem podával packu a vítal ho: „Ahoj, jsem Brumík a věřím, že si tady všichni užijeme spoustu legrace. Jak se jmenuješ ty?“ <jmenoDitete> mu jen tiše odpověděl: „Ahoj, jmenuju se <jmenoDitete>.“ A pak jen bez velkého zájmu pokračoval směrem ke stanu, který mu Brumík ukázal.

„Tady se asi někomu stýská po rodičích nebo kamarádech,“ pomyslel si Brumík. „Až všechny přivítám, budu za ním muset zajít a trochu ho povzbudit.“

<jmenoDitete> došel do svého stanu, batoh pohodil k zadní stěně, posadil se tak, aby viděl ven, a smutně pozoroval pobíhání ostatních dětí. Po chvíli někdo zabouchal na stěnu stanu. <jmenoDitete> se otočil a lehce pokýval hlavou na smějícího se Brumíka, který se ho zeptal, jestli může na chvíli zajít na návštěvu.

„<jmenoDitete>, že ano?“ otázal se Brumík. <jmenoDitete> opět jen kývl.

„Ty jsi na táboře poprvé?“ pokračoval v otázkách Brumík. Další přikývnutí.

„A stýská se ti, viď?“

<jmenoDitete> zvedl oči, ve kterých se objevily slzičky, a konečně promluvil: „Maminka říkala, že to tady bude hezké, že se mi tu bude líbit, ale mně se tu zatím nelíbí ani trošku. Chybí mi máma s tátou i moji kamarádi <jmenoNejKamarada> a <jmenoNejKamarada2>. Nemám si tu s kým hrát, ani s kým si povídat. Všichni jsou cizí.“

Brumík ho pohladil po vláscích a řekl: „Maminka měla pravdu. Tady je to opravdu hezké. A že si nemáš s kým hrát? Podívej se ven. Je tu spousta kluků a holčiček a všichni sem přijeli proto, aby tu našli nové kamarády, jako jsi ty. Stačí jen vyběhnout a začít si s nimi povídat. A nemusíš se bát, i kdybys byl stydlivý. Celý týden, co tu budeš, budeme hrát spoustu her, například hned dneska to bude <oblibenaLetniAktivita>. Uvidíš, že než pojedeš domů, budeš mít kamarádů víc než kdy dřív.“

A byla to pravda. Když se na konci týdne <jmenoDitete> loučil se všemi dětmi, říkal si, že to byly ty nejveselejší prázdniny a že musí doma přesvědčit maminku, aby sem směl jet i příští rok.