Pohádka o zatoulané včelce

Brumík byl na své odpolední procházce a najednou zaslechl tichounký pláč. Chvíli poslouchal, z kterého směru se ozývá, a pak na jednom lístečku vedle cesty našel malou, moc smutnou včeličku. Starostlivě se jí zeptal, co se stalo. Včelka mu mezi vzlyky začala vyprávět, jak ji její královna poslala pro pyl z pampelišek, který včelky přidávají jako tajnou přísadu do svého vyhlášeného medu. Jak ale žádnou pampelišku v okolí nemohla najít, tak letěla stále dál a dál, až se ztratila. A teď neví, kudy domů. Brumík se zamyslel a po chvíli se zeptal, jestli úl, ve kterém bydlí, není náhodou na kraji lesa s výhledem na louku plnou bodláků. Včelka překvapeně přikývla. „Tak to vím, kde je,“ zasmál se Brumík. „Poleť za mnou a já Tě tam odvedu.“ Když dorazili k úlu, byla tam spousta vylekaných včeliček. Všechny měly starost o malou včelku a moc se jim ulevilo, když ji Brumík přivedl. Sama královna mu poděkovala a slíbila, že pro něj i pro všechny jeho kamarády připraví ten nejsladší med.