Pohádka o jahůdkách

Brumík ráno vykoukl z okna, zamrkal do hřejivého sluníčka a řekl si, že je den jako stvořený pro výlet na kole. Nebude to ale jen tak ledajaký výlet. Slíbil dětem sehnat nějakou dobrotu a on své slovo drží. Vyrazil tedy polní cestou a přemýšlel, co mají děti nejraději. Určitě by to mělo být něco sladkého, ale taky zdravého a šťavnatého. Cesta ho zavedla až do stínu lesa a Brumík si najednou uvědomil, že ho šlapání na kole docela unavilo. Navíc, plácnul se tlapkou do čela, nechal doma svačinu a už začínal mít pořádný hlad. Zastavil, opřel kolo o nejbližší strom a chystal se poohlédnout po něčem k snědku, když vtom zahlédl na palouku jahůdky. Jednu červenější než druhou. Rozběhl se tam a šup s nimi do pusy. „Jsou moc dobré,“ říkal si Brumík. „A mám to! Tohle je přeci ta správná dobrůtka, kterou jsem dětem slíbil.“ Odpoledne se tedy na palouk vrátil a pro děti nasbíral velký košík plný dobrých jahůdek.